PODZIM

Loňskou sezónou jsme se rozloučili s Pražačkou a podobnými hřišťmi se škvárovým či pískovým povrchem. V budoucnu budeme nastupovat na moderním povrchu umělém, což však bylo jednou z rozhodujících příčin naší porážky. Zatímco soupeř daný povrch znal už z minulé sezóny, pro nás šlo o premiéru a z toho pramenily občasné chyby. V úvodu načal naši paličskou sérii Vomáčka poté co mu na gól ideálně přihrál soupeřův gólman. Podobně vyloženou šanci nevyužil ani soupeř, který se však na rozdíl od nás dokázal prosadit rychlou akcí za několik minut poté. My jsme zvýšili tlak, ale zahodili jsme i nemožné a navíc si zanedlouho vybral slabší chvilku i Peterka. Góly přímo z rohu bychom dostávat neměli. Přes velkou snahu jsme už do přestávky nesnížili, i když zejména Kaproň měl po dalekonosném lobu do břevna smůlu.

V úvodu druhé půle se konečně prosadil Hanzlík a tak jsme věřili v obrat. Soupeř však měl štěstí pevně na své straně – volejem po rohu opět zvýšil. Naše čím dál výraznější převaha znovu vedla k Hanzlíkovu snížení, jenže Bozi vzápětí dotlačili míč do naší branky počtvrté. V drtivém závěru ještě stačil Hanzlík dokončit hattrick, ovšem remízu jsme ani ze dvou dalších šancí vydolovat nedokázali. Herně jsme tedy nezklamali, ale výsledek se nám nelíbí. Věřme, že to příště v souboji se starým známým Vokovicerem bude lepší.

Tentokráte jsme začali výborně. Obrana soupeře v prvních devíti minutách nevěděla kam dříve skočit a protože se nám dařilo i v koncovce, získali jsme rychle výrazné vedení. Hanzlík se po nastřelené tyči proměnil v nahrávače a připravil dva góly Vomáčkovi. Ten pro změnu připravil gól Vermachovi, takže jsme v 10. minutě vedli 3:0. I nadále jsme měli hru ve své moci, ovšem zvýšit se nám nepodařilo. Naopak – několik zbytečných zbrklostí potrestal soupeř z brejku smrtícím bodlem. Tuto techniku střelby však vzápětí využil i Hanzlík, takže v poločase bylo všechno v pořádku.

Druhá půle nám ale nevyšla. Zbytečnou pasivitou a malou agresivitou jsme vybídli soupeře k náporu, který také přišel. Pod dvou šťastným gólech sahal soupeř po remíze a my jsme bránili ze všech sil. Několikrát nás podržel i Peterka. Rozhodnutí přišlo až tři minuty před koncem, když Vomáčka zakončil blafákem sólový únik. Zasloužení vítězství nám tedy neuteklo, ale proti Fotballice by se podobné lažírování nemuselo vyplatit.

Sestava: Peterka - Kaproň, Inneman, Reichmann, Krampera, Hanzlík(1), Vomáčka(3), Vermach(1)

Úvod však žádnou kanonádu nenaznačoval, a když, tak do naší branky. První gól jsme dostali už ve druhé minutě. Na druhé straně po Reichmannově přihrávce odpověděl Hanzlík, ale netrvalo dlouho a už jsme opět prohrávali. Za stavu 1:2 však načal svůj velký den Doležal, který během několika minut otočil dvěma góly na 3:2. Toto skóre, navzdory nastřeleným tyčím na obou stranách, vydrželo až do přestávky.

Ve druhé půli jsme nezopakovali zbytečné bránění ze zápasu s Vokovicemi a odměnou nám byly další góly. Klid nám zajistilo Hanzlíkovo tečované bodlo, skutečnou pohodu pak přinesla Doležalova bomba. Stejný hráč po chvíli předvedl i mazácký dloubák, a když svůj brejk zakončil Vomáčka, bylo definitivně rozhodnuto. Soupeř ještě z přísně nařízené penalty snížil, my jsme odpověděli třetím gólem Hanzlíka a pak už se skóre neměnilo, i když slabý rozhodčí nám odpustil druhou penaltu, mnohem jasnější než byla ta skutečně odpískaná. I tak jsme si ale po kvalitním výkonu připsali zasloužené vítězství.

Tak jako ve většině ostatních zápasů i tentokráte otevřel skóre soupeř nedlouho po zahájení zápasu. Tím byla zahájena velká přestřelka, na jejímž koni bylo poločasové skóre 3:3. Nejprve jsme my vyrovnali zásluhou Vermachovy bomby do šibenice a vzápětí nás poslal do vedení Vomáčka. Nadějné vedení jsme ale neudrželi a druhý obrat zápasu během několika minut vymyslela Hertha, bezpochyby nejlepší dosavadní soupeř. Ihned po rozehrání však Vomáčka vyrovnal, čímž měla obě mužstva nadlouho vystaráno. Nás mrzely vynikající zákroky gólmana Herthy po střele Hanzlíka a Innemana, ale i Peterka několikrát podržel.

Opatrnější druhý poločas dlouho nepřinášel góly ani šance. Střelou z pravého křídla se ale prosadil soupeř, takže jsme opět museli dotahovat jeho náskok. Tentokráte se však žádná střelnice nekonala, příliš šancí jsme si nevytvořili, a když už, zakončovali jsme nepřesně. Postupem času jsme otevírali obranu a Hertha hrozila z brejků. pátý gól však dala spíše omylem, když Peterkovi záhadně proklouzl slabý míč od brankové čáry. V zoufalém náporu ještě stačil Inneman dokončit přihrávkový hattrick, což vedlo k Hanzlíkovu snížení, ale na vyrovnání už nebyl čas. V pohledném zápase jsme si tak připsali druhou porážku v sezóně, což jen potvrzuje mimořádnou vyrovnanost celé skupiny. Proto bychom si v příštím kole měli dát pozor i na předposlední Sídlišťan.

V úvodu druhé půle jsme svůj náskok dokázali pojistit. Innemanův roh umístil Hanzlík, a když po několika minutách upravil Doležal na 4:1, vše bylo v pořádku. Do konce chybělo 15 minut, nestřídající soupeř fyzicky odpadával a tři body byly na dosah. To ale neplatilo dlouho. Touha po dalších gólech nás hnala do útoku a soupeř během pěti minut z brejků snížil na 4:3. Na to jsme odpověděli další sprškou šancí, pátý gól jsme ale nedali a tím jsme soupeři darovali nečekanou šanci. Sídlišťan, nezdvořák, ani nepoděkoval a v předposlední minutě skutečně vyrovnal. Tato ztráta dvou bodů nás může hodně mrzet ...

V utkání s Arsenalem jsme si prožili téměř přesnou kopii minulého zápasu proti Sídlišťanu. Na rozdíl od ně však Arsenal nevyrovnal, ačkoliv jsme mu remízu doslova strkali pod nos.

Zpočátku měl pohyblivý soupeř mírnou převahu, ale gól z ní nevytěžil. Nám se naopak podařila kombinace Vomáčky s Doležalem, po níž jsme získali vedení. Obraz hry se otočil, převahu jsme získali my, ale náskok jsme pojistit nedokázali. Naopak se dokázal prosadit soupeř, který se štěstím vyrovnal. Nicméně, v těchto chvílích jsme byli lepší a soupeřův gólman to poznal na vlastní kůži - šance Hanzlíka a Doležala sice skvěle vychytal, ale další střela Hanzlíka nám opět získala vedení.

V úvodu druhé půle jsme zdárně přežili chvilkový nápor soupeře, pak jsme ale své vedení pojistili. Nejprve Hanzlík využil soupeřovy chyby v rozehrávce, pak Vomáčka trochu se štěstím skóroval po Kaproňově přihrávce. Vedení 4:1 je však pro nás asi zakleté - soupeř dvěma dosti lacinými góly snížil na 4:3 a schylovalo se k podobnému trapasu jako před týdnem. Při největší šanci Arsenalu však Peterka zazářil. V závěru se od velmi přísného a úzkostlivého rozhodčího nechal za zbytečné protesty nesmyslně vyloučit Kaproň, ale oslabení jsme zvládli zkušeně a tak jsme o cenné vítězství přece jen nepřišli.

Jako v každé z posledních dvou sezón jsme se i tentokráte zúčastnili mohutného turnaje Švejk cup. Z původně ohlašovaného umělého povrchu nebylo nic a z původně ohlášeného složení skupiny M také nezůstal kámen na kameni: pražská Temosa i Mladá Boleslav svoji účast odřekly rovnou, chebská Squadra Azurra sice měla přijet, ale čekalo se na ni marně. Její zápasy tedy byly zkontumovány a zbylá tři mužstva - vedle nás Havrani Mníšek p. Brdy a FC Makro - dostala do vínku tři body a skóre 5:0. Vzhledem k tomu, že soupeři nebyli z nejsilnějších, podařilo se nám tuto bilanci výrazně vylepšit:

Stejně jako před rokem jsme v play-off narazili hned na začátku. Zatímco náš loňský přemožitel hrál fotbal, borci z Karviné vsadili na odlišnou taktiku - maximální tvrdost a z každé, byť sebenemožnější pozice. Nám se nedařila kombinace, možná i proto, že tentokráte chyběli Vomáčka s Innemanem, jejichž místa převzali jednorázové posily Jiříček a Doležal starší. S přibývajícím časem bylo jasné, že utkání buď dospěje k penaltové ruletě nebo ho rozhodne jediný náhodný gól. Ten také přišel, bohužel ho přímo z autu vstřelil soupeř. Jeho taktika stometrových odkopů do všech stran pak už slavila úspěch. Rozhodčí nenastavil ani vteřinu (!!!) a tak Karviná své vítězství uhájila.

Po celkově dobrém výkonu jsme si připsali další tři body, které, platí-li skutečně kontumace zápasu s Herthou, nám pojišťují postavení na špici tabulky. Skóre však mohlo být i daleko vyšší.

Druhý poločas na obrazu hry nic nezměnil. Jedinou maličkostí tak byla naše zvýšená produktivita. Na 2:0 zvýšil krásným volejem Vermach a po chvíli přidal třetí gól Hanzlík přesnou střelou k bližší tyči. Tříbrankové vedení je však pro nás kritickým stavem. Soupeř po nevinné akci vymodlil penaltu a snížil, což na hřiště přineslo i spoustu nervozity. Situaci však záhy zklidnil Doležal, který připravil dva góly Hanzlíkovi, kterému nakonec patřil i poslední úspěch po Kramperově střele a Vomáčkově přiklepnutí. Stínem utkání je další žlutá karta, kterou tentokráte za zbytečné řeči “získal” Peterka.