Tradiční bilancování právě skončené sezóny začněme pohledem na tabulku:

První místo a postup do vyšší soutěže si po právu vybojoval Chemcomex, který vedl už po polovině soutěže a vítězství si tudíž zasloužil. Druhé místo, rovněž po právu, patří Letňanům. Ty si oproti minulé sezóně, kdy bojovaly o záchranu, výrazně polepšily a mohlo být ještě lépe - třeba stačilo nehrát s námi power-play… Ajaxu chodily hvězdy pravidelněji než v minulé sezóně a výsledkem je bronzová medaile. Naděje už po vyšší soutěži asi neprahne, přesto je ale čtvrté místo určitým zklamáním, už kvůli nejúdernějšímu útoku v celé soutěži. Vyrovnaný střed tabulky, kde o konečném umístění rozhodovaly jen maličkosti, začíná pátým místem, které obsadila Akta-rez těsně následovaná Gusanos. Oba týmy si ve srovnání s podzimem polepšily, na rozdíl od Krys, kterým v polovině soutěže patřila druhá příčka. Real se na jaře znatelně zlepšil a odměnou je mu útěk z pásma sestupu. Tomu jsme se vyhnuli i my, ačkoli jsme málem měli namále. Pokud bychom i v budoucnu měli hrát v šesti lidech, měli bychom přejít rovnou do čtvrté ligy nebo si raději založit pátou… Coyotes byli na desátém místě už v minulé sezóně, desátí byli i po podzimu a na své standardní příčce setrvali až do konce. Na záchranu by to ale nejspíše opět mělo stačit. Do třetí ligy se po roce vrací Bonbon, kterému na jaře došel dech, když získal pouhých šest bodů. Doprovodí tak Břewnow, který se naopak na jaře zlepšil, dohonit výraznou podzimní ztrátu už ale nedokázal.

Pro nás byla klíčem k záchraně podzimní polovina sezóny, především proto, že jsme se tehdy scházeli v dostatečném počtu. Na třech zápasech jsme byli úplně všichni, tj. v sestavě 1+8, čtyřikrát jsme hráli v sestavě 1+7, třikrát v sestavě 1+6 a jen jednou 1+5, tedy s jedinou možností střídání. Tento model, který už ale v našem věku nemůžeme s úspěchem zvládat, se ale stal normou jarní části, kdy jsme v této osekané sestavě sehráli šest, tedy přes polovinu zápasů! Třikrát jsme pak na jaře střídali dva hráče a dvakrát dokonce tři. I tak je ale patrné, že jsme v jarní části nebyli daleko od kontumací a možná i k nedohrání soutěže. Pokud by tedy v budoucnu měla naše soupiska mít "jarní" podobu, nečekalo by nás nic dobrého ve druhé, ani ve třetí lize, o které nyní opět uvažujeme. Naopak, v plné sestavě dokážeme i s druholigovými soupeři držet krok, což dokládá trocha matematiky: v sestavě 1+7 až 1+8 jsme nasbírali 16 bodů z devíti zápasů, což představuje 59% úspěšnost, v méně početné sestavě jsme pak získali 11 bodů z 13 zápasů, což znamená úspěšnost pouhých 28%.

Co se nám tedy v sezóně povedlo a na co bychom raději zapomněli?

Dobré výsledky podpořené kvalitní hrou jsme sbírali především na podzim. K nejsvětlejším okamžikům patří výhry nad Akty-rez, Coyotes či Gusanos, které jsme dokonce přehráli v šesti lidech. Svou cenu měla i remíza s Letňany či dobré, i když těsně prohrané zápasy s Nadějí a Chemcomexem. Na jaře můžeme být spokojeni se zápasy proti Krysám a opět Coyotes. Samostatnou kategorií je pak naše vysoká výhra nad power-play hrajícími Letňany, která výrazně ovlivnila pořadí na čele tabulky i naše vyhlídky na záchranu. Jak by pořadí na obou koncích tabulky vypadalo, kdyby soupeř tehdy hrál klasicky s brankářem, se už můžeme jen domýšlet. K nevydařeným zápasům patří především oba prohrané zápasy s Realem, podzimní výbuch s Krysami a závěrečný výprask od Chemcomexu, který nemůže dokonale omluvit ani zásadně oslabená sestava.

Mimo ligových zápasů jsme odehráli ještě dva turnaje, letní Warriors cup a zimní Žyla cup. V obou jsme si připsali po čtyřech výhrách, jedné remíze a jedné porážce. Tato bilance na Warriors cupu stačila jen na vítězství v soutěži útěchy, na Žyla cupu nám ale podruhé v řadě vynesla celkový triumf!

Náš dres v sezóně obléklo 14 hráčů. Všech 34 utkání odehrál jen Vomáčka, k železným mužům patří i Hai (33) a Krampera (32 zápasů). Hanzlíkovi dovolila zranění 27 utkání, stejný počet startů zaznamenal i Kliment. 26 utkání si připsal Reichmann, zranění zredukovala účast Řádkovi (19) a Duongovi (18 zápasů). Pouze 11 zápasů odehrál Plecitý, jarní posily si pak připsaly 6 (Hieu), resp. 5 (Průša) startů. V turnajích si zahráli také Sládeček (12 zápasů), Soušek a Beneš(po 6).

Co můžeme čekat od budoucnosti, závisí především na tom, v jaké sestavě vlastně budeme hrát. Podaří-li se naše mužstvo posílit tak, aby byla šance hrát ligové zápasy alespoň v osmi či devíti hráčích, nemusíme mít z dalších let přehnané obavy. V opačném případě bychom ale měli uvažovat o fotbalovém důchodu…