26.9.2002

Vrchol černého září

Letošní září se do této kroniky zapíše černým písmem. V tomto měsíci jsme prohráli, s jednou výjimkou, jíž byla remíza s Arsenalem, vše, co se prohrát dalo. I tak je ale jediný bod z těchto čtyř zápasů s nikterak hvězdnými soupeři žalostně málo. Vše nasvědčuje tomu, že po letech na špici tabulky budeme těžce bojovat alespoň o její klidný střed.

Zápas s Barberem se nesl ve stejném duchu jako všechna předchozí utkání. Při našich úvodních šancích byl míč sice častým hostem v soupeřově brankovišti, ale mezi tři tyče jsme ho nepropasírovali ani ve chvílích, kdy už nám vlastně nic jiného nezbývalo. Jak proměňovat šance, nám tedy musel opět ukázat soupeř, který využil jeden z přímočarých protiútoků. Navíc měl i střelecké štěstí, o kterém se nám zatím může jen zdát. Do dvoubrankového vedení ho totiž posunula bomba vypálená snad z patnácti metrů. Na tu ale vzápětí po Reichmannově přihrávce odpověděl Hanzlík, takže jsme do druhého poločasu vstupovali s oprávněnými nadějemi na zvrat.

Ale chyba lávky!  Po přestávce jsme se už do šancí přes dobře hrající obranu Barbera příliš nedostávali, v naší síti naopak končilo téměř vše, do čeho hráči Barbera kopli. Proti všelijak tečovaným či jinak překvapivým střelám byl Kliment bezmocný, my už jsme se naopak vůbec neprosadili.

S papírově slabšími soupeři jsme tedy vyhořeli. Uvidíme, jak se nám bude v příštím kole dařit proti jednomu z největších favoritů soutěže…

Sestava:        Kliment – Reichmann, Krampera, Vermach, Hanzlík(1), Vomáčka,