16.10.2002

Úprkem ode dna

V úvodu této sezóny nám pšenka rozhodně nekvetla, takže jsme se po pěti kolech zařadili na samý chvost tabulky, na což jsme rozhodně nebyli zvyklí. Nyní se však konečně zablesklo na lepší časy. Po kontumačním vítězství nad Fotballicou, které, přiznejme si, nám přišlo náramně vhod, jsme konečně poznali i radost z regulérní výhry. Pravda, tříbodový zisk s Temosou by za jiných okolností měl být povinností, nyní je však pro nás především  psychicky velice cenný.

Hru jsme měli ve své moci od prvních okamžiků, takže na sebe dlouho nenechaly čekat ani šance a oproti minulým zápasům i góly. První obstaral po spolupráci s Vomáčkou Hanzlík a bylo to poprvé v sezóně, kdy jsme vstřelili první branku utkání. Právě Hanzlík s Vomáčkou pak skóre střídavě navyšovali až do poločasového stavu 7:0. Zdeptaný soupeř tak zažíval asi tytéž pocity, které jsme si museli vytrpět my v úvodních kolech: v jeho síti pravidelně končily naše kombinace, on sám se k ohrožení Peterkovy branky téměř nedostal.

Po změně stran tempo přece jen trochu opadlo a hra získala vyrovnanější charakter. Soupeř také zanedlouho pěkným gólem snížil na 7:1, později i na 8:2, na obě branky jsme ale rychle odpověděli. Po Kramperově rohu svým pátým gólem nejprve skóroval Hanzlík, pak se ujala spolupráce Vomáčky s Vermachem. Dočkali jsme se i jubilejního desátého zásahu, kterým se Reichmannovou zásluhou konečně střelecky prosadil i zbytek mužstva. Zápasu byl ale souzen sedmibrankový rozdíl, který v samotném závěru obstaral šťastný gól Temosy.

Tentokráte tedy můžeme být spokojeni, ode dna tabulky jsme zřejmě uprchli. Nebýt čerstvých zranění Klimenta a Krále, byla by naše radost úplná…

Sestava:        Peterka – Kaproň, Reichmann(1), Krampera, Vermach, Hanzlík(5), Vomáčka(4)