2.11.2002

Čmelák ohroženým druhem

Že procházíme největší krizí v historii našeho klubu, to už bohužel není nic nového. Novinkou ale je, že se už potichu začalo uvažovat i o možnosti ukončení našeho trápení zánikem. Pravda, tak daleko snad situace v dohledné době nedospěje, jisté však je, že se čmelák začíná počítat k velmi ohroženým živočišným druhům.

Oproti minulému utkání s Kodymkou jsme se konečně sešli v plném počtu, takže jsme si věřili, že bychom proti průměrnému Olympiqu mohli rozšířit naše chudé bodové konto. Zápas však začal stejně jako, s jedinou výjimkou, všechny předchozí, tj. rychlým gólem v naší síti, který soupeř vstřelil pěkným volejem po autu a našem nedůsledném obsazování. Vyrovnat mohl vzápětí Vomáčka, ale jeho střela skončila na tyči. Další průběh utkání byl vyrovnaný, nám dělaly problémy rychlost a důraz hráčů soupeře. ten se také dočkal druhé branky, ke které mu pomohl trochu šťastně odražený míč. Po několika minutách jsme ale snížili, když po Kaproněm rozehraném přímém kopu tvrdě a přesně pálil Reichmann. Do přestávky se už skóre nezměnilo navzdory několika příležitostem na obou stranách. Nejblíže ke gólu měl Kaproň, ale při jeho dělovce se opět ukázalo, že tyče letos patří mezi naše největší nepřátele.

Po změně stran jsme se hrnuli za vyrovnáním, k němuž se sice schylovalo, to však bylo vše. Místo očekávaného a snad i zaslouženého srovnání skóre jsme inkasovali dva slepené góly po brejcích. Ještě jednou jsme ale zvedli hlavu, když po kombinaci Hanzlíka s Vomáčkou střílel do odkryté branky Krampera. Než jsme se ale stačili nadechnout k závěrečnému náporu, přidal soupeř další dvě, z našeho pohledu dosti laciné branky, čímž definitivně rozhodl. V posledních minutách ještě snížil Hanzlík po Reichmannově rohu, poslední slovo ale patřilo soupeři.

Zaznamenali jsme tedy šestou porážku v letošní sezóně. Proti podobně ohroženému Bonbonu bychom ale měli bodovat!

Sestava: Peterka – Kaproň, Reichmann(1), Krampera(1), Vermach, Hanzlík(1), Vomáčka, Král