15.2.2003

Hlavu vzhůru

Zimní přestávka je teprve v polovině, od zahájení jarních bojů nás dělí ještě téměř dva měsíce a tak se nyní můžeme krátce zamyslet nad situací, do které jsme se dostali.

Desátá příčka po první polovině soutěže rozhodně nebudí optimismus, na druhou stranu se však nedá říci, že by pro nás byla zcela neznámou. Po podzimní části soutěže jsme na ní totiž figurovali již téměř před deseti lety - v poločase sezóny 1993/1994, tedy ještě ve třetí lize. Mimochodem, v tehdejším osmnáctičlenném (!!!) kádru už působili Peterka, Krampera, Kaproň, Hanzlík a Vomáčka, tedy prakticky polovina současného mužstva. V jarní části jsme se tehdy ale dokázali zlepšit, když jsme vyšplhali až na sedmou příčku, která by nám letos asi bohatě stačila ke spokojenosti. Na druhou stranu je třeba podotknout, že letošní jaro bude bezpochyby psychicky náročnější. Před oněmi devíti lety totiž ze třetí ligy nebylo kam sestoupit.

Když už jsme se pustili do porovnávání podzimní a jarní části sezóny, můžeme pokračovat statistikou, která by nás před nadcházejícím jarem mohla poněkud povzbudit: zhoršili jsme se totiž pouze jednou (!), a to v ročníku 1999/2000. Tehdy jsme v polovině sezóny vedli, jarní finiš Bocy nás však srazil na druhou příčku (v této souvislosti je určitě zajímavé představit si, jak bychom asi prospívali v první lize, do které jsme tehdy měli tak blízko…). Umístění po podzimní části se nezměnilo třikrát (1996/1997 - 1.místo a postup do druhé ligy, 1997/1998 a 2001/2002 - vždy třetí místo), v pěti případech jsme se v konečné tabulce objevili výše než v poločasové. Bylo to v již zmiňované sezóně 1993/1994, dále v ročnících 1994/1995 a 1995/1996, kdy jsme se zlepšovali z pátého místa na čtvrté. Zlepšili jsme se i v ročníku 1998/1999 (z šesté příčky na druhou) a konečně také v sezóně 2000/2001 (z bronzového místa na stříbrné). Na tato zlepšení bychom měli navázat i letos, abychom desátou sezónu v pražských futsalových soutěžích neabsolvovali tam, kde i tu první - ve třetí lize.

Po turnaji v Rakovníku bude další přípravou na jarní část ligové sezóny ve dnech 15. a 16. března 2003 Žyla cup, kterému jsme dali přednost před neznámým turnajem v Kostomlatech. Pro boje v nafukovací hale na Žižkově už bychom mohli počítat i s obráncem Innemanem, který se vrací po neuvěřitelných osmnácti měsících! V našem dresu se totiž naposledy představil 22. září 2001, pak jeho dráhu přerušilo vážné zranění. Možná právě s Innemanem by se mohla vrátit větší podpora útoku ze strany obránců. Tento hráč si totiž ve své zatím poslední kompletní sezóně připsal velmi slušných 27 kanadských bodů, z toho 20 za gólové asistence. Věřme tedy, že se nejen Martin, ale i my ostatní brzy dostaneme do optimální formy, jejíž výsledkem budou lepší výkony na hřišti a hlavně záchrana druhé ligy!